Přesně dnes, 19. května 2017, uplyne už 150 let od okamžiku, kdy se poprvé konalo veřejné cvičení Sokolů na hudbu. A právě tento okamžik se považuje za zárodek tradičních sokolských sletů.
Vystoupení se konalo na Rhanském ostrově a návštěvníci zhlédli cvičence ze Sokola Pražského. Pravdou je, že veřejná sokolská cvičení se konala již dříve, krátce po vzniku Sokola. První z nich se uskutečnilo již 1. června 1862, kdy Sokolové světili prapor ze Sokola Pražkého. Hudba při těchto cvičeních sice hrála, ale ne ke cvičení, pouze k navození atmosféry a „obveselení publika“.
Proč si vůbec připomínáme toto výročí? Protože se již řada z nás už připravuje na XVI. všesokolský slet, který se bude konat příští rok.
Památník vydaný k 20. výročí Sokola Pražského cvičení na Rohanském ostrově popisuje následovně:
„… cvičení jednoty odbýváno 19. května 1867 o 4. hodině odpolední na ostrově Rohanském dle následujícího programu:
- Rej (částečně poklusem). II. Cvičení družstev, první oddělení. III. Cvičení prostná. IV. Cvičení družstev, druhé oddělení. V. Školská rej šermířská. VI. Cvičení sboru cvičitelského na hrazdě a na koni na šíř. VII. Skupina (čtyřpatrá, kuželovitá).
Při tomto veřejném cvičení uveden poprvé nový činitel, jenž mocně přispěl k úsečnému provedení cvičení společných a k zvýšení lahodnosti jich dojmu – totiž hudba. Do té doby bylo použito hudby při veřejných cvičeních pouze k vůli vzbuzení slavnostní nálady obecenstva a cvičenců a k oživení ruchu při cvičení samém. V jakémsi organickém spojení s cvičením hudba tato nebyla. Jako pomůcky cvičební bylo hudby ponejprv užito při tomto veřejném cvičení a sice při cvičeních prostných – rej odbývána ještě bez hudby. Obé, rej i cvičení prostná, byla přizpůsobena rozsáhlé, tenkrát částečně stromy obroubené místnosti na dotčeném ostrově, kde mohly vyniknout jen massy a kde jednoduché útvary a pohyby velkým množstvím cvičenců precisně provedené musily učiniti dojem žádoucí. Za routo příčinou súčastnili se jak reje, tak cvičení prostných veškeří činní členové v úplném kroji spolkovém; dále převládaly při reji útvary šiků a proudů dvoj- i trojčlenných vedle šestistupu, kdežto dvojstupu použito pouze při závitech a kruzích poklusem provedených: konečně pro cvičení prostná zvoleno postavení mezerní, odčítáni první a druzí a obratem jedněch utvořeny mimo řady čelní též příční aneb boční, tak že jednoduché pohyby paží (skrčení a trčení) a měny postojů (stoj spatný, výpad, dřep) poskytly pohled mohutného vlnění, jehož pestrost zvýšena ještě tím, že první měli kajdy přes ramena zavěšeny, kdežto druzí byli do nich oblečení.
Tato cvičení prostná, čtyřdobá, byla provedena pomocí dvou ukazovatelů, při hudbě, bez velení…“