Založení jednoty
Život na Vyšehradě byl spíše maloměstský, kulturní život se řídil spíše církevními svátky. I přes to bylo v této městské části dostatek mužů, kteří měli o sokolskou myšlenu zájem. Finanční situace jim bohužel nedovolovala připojení k jiným již existujícím jednotám.
Tělocvičná jednota Sokol Vyšehrad vznikla 20. Dubna 1890. Pro oficiální vznik bylo nutné svolat ustavující valnou hromadu, která zvolila prvního starostu, Fr. Babánka*, a náčelníka, M. Mečíře. V této době spadala jednota do župy Středočeské. Cvičení započalo 1. Července 1980 v propůjčené tělocvičně obecní školy na Děkance. O rok později vzniklo i cvičení žen.
Od počátku založení Sokola Vyšehrad bylo cvičení děleno na ženskou a mužskou část, které byly dále děleny na věkové kategorie (děti 6-8 let až stará garda). Hlavním oborem cvičení byla sokolská všestrannost, tedy cvičení prostná (cvičení na vymezené ploše s akrobatickými prvky, nejčastěji při doprovodu hudby) a cvičení na nářadí (bradla, hrazda, kůň, koza, kruhy).
V archivu Sokola Vyšehrad jsou zmínky o mužském i ženském pěveckém sboru nebo také o knihovně. Ve vyšehradském Sokole působil i vzdělávací odbor (od 1897).
Tělocvičná jednota byla nápomocna nově vznikajícím jednotám. ČOS přidělila jednotě vždy jednu vzdálenou jednotu, které měla pomáhat. Celkem Vyšehrad pomáhal jednotám v Ledvicích, v Lipticích a v Mimoni.
Vyšehradská sokolovna
Vyšehradskou sokolovnu navrhli architekti: Petrů, Krásný a Podhola. Budova T.J. Sokola Vyšehrad byla vystavěna v letech 1932 – 1933. Její financování bylo podporováno „zvláštním stavebním fondem“, do kteréhoSokolové více než 40 let přispívali na vznik své základny. V budově je položen pamětní kámen a pamětní listina, která zní:
„Naše sokolovno, budeš domem otevřeným dokořán všem lidem dobré vůle a čistých srdcí. Budeš chrámem kultury tělesné, duševní a mravní. Budeš školou vytrvalosti, kázně, hrdosti a nebojácnosti, poctivosti a síly. Sokolský zdraví duch bude vanouti tvými prostorami, niče vše nezdravé a spuchřelé. Duch Tyršův včetně tebe ochraňuj a buď s námi!“
V současné době budova stále slouží jednotě.
Vznik mnoha oddílů v období po 2. světové válce
V období totality Sokol Vyšehrad nezanikl, pouze několikrát změnil název. I přes to se mu po sportovní stránce dařilo.
Mezi nejstarší oddíly patří oddíl vzpírání a zápasu. Tyto dva oddíly mají kořeny v jednom zápasnickém oddílu, který vznikl v roce 1907. K rozdělení došlo v roce 1948 na dva již zmíněné do dnes existující oddíly. Hned po vzniku se družstvo dorostenců stalo mistry republiky ve vzpírání.
Koncem 50. let 20. století byl na Vyšehradě založen šachový klub.
V roce 1952 na Vyšehrad přichází, další z dnes existujících oddílů, basketbal. V té době měla jednota název Slavoj stavební komunální podnik Vyšehrad Praha.
Počátky volejbalu na Vyšehradu je těžké mapovat. Rekreačně se hrál již ve 20. letech. Dokladem o jeho popularitě byla výstavba hřiště pro odbíjenou v roce 1930. Ve stejném roce zakládají hráči kolem vedoucího Miloše Špitálského oddíl odbíjené.
Relativně mladým družstvem je triatlonový oddíl, který vznikl na základě fanoušků tohoto sportu. Po zveřejnění článku v Československém sportu o americké nebezpečné disciplíně, nastává v tehdejším Československu rozvoj tohoto sportovního odvětví. V roce 1982 se nadšenci rozhodli založit také svůj oddíl, prvním předsedou byl zvolen Heřman Volf.
Po celou dobu sportovní činnosti v T.J. Sokole Vyšehrad je přítomna sportovní všestrannost.
Současnost
Jak sami vidíte, Sokolové se činí a Vyšehradská sokolovna je zaplněna cvičenci každý den. Snažíme se navázat a udržet Sokolskou myšlenku a cvičení, které nám dala historie. Chceme dokázat, že Sokol není zastaralo institucí a že nabízíme mnoho různorodých sportů. V současnosti máme 6 sportovních oddílů a 3 pododdíly sokolské všestrannosti. I když Vyšehradská sokolovna nenabízí dostatečné zázemí pro všechny sportovní oddíly, přesto pod hlavičkou našeho Sokola závodí triatlonoví závodníci a 4 volejbalová družstva.
Pokud se chcete dozvědět o počátcích Sokola Vyšehrad více, přečtěte si akademickou práci naší sestry Nikoly Miláčkové. Za tuto práci jí děkujeme!
* Bohužel nemáme k dispozici celá jména náčelníků, architektů i cvičenců. Vyšehradský archiv nedisponuje těmito údaji.