Dnes již klasická, více než stoletá značka Sokola prošla za dobu své existence mnohými změnami, podmíněnými více či méně probíhajícími proměnami výtvarného stylu či obecného vkusu, což představuje na poli estetického cítění jev přirozený a neodmyslitelný. Důležitým faktem je, že všechny změny – někdy více, někdy méně zjevné – byly vždy kontinuální. To jest vždy respektovaly a zachovávaly základní konstrukci značky a pouze přizpůsobovaly kresbu detailů trendům dobové typografie. Na této straně se Vám budeme snažit na základě historicky nejdůležitějších verzí značky dokumentovat celý její vývoj.
S původní verzí značky Sokol se můžeme setkat nikoli hned u zrodu Sokolské jednoty v roce 1862, ale narazíme na ni až v sokolském periodiku Věstník, vycházejícím už v posledních dekádách 19. století. Koncept „o“ okolo „S“ je pro značku geniální výbavou více než na sto let. Specifickou podobu najdeme na diplomu Sokolské jednoty v Litomyšli. Autorem je Mikoláš Aleš (vpravo).
Samostatnou kapitolu v dějinách této značky tvoří mnohočetné místní repliky sokolských jednot, které při zachování původního grafického principu rozvíjely a dotvářely značky svébytnými způsoby. Na historických praporech jednotlivých žup se můžeme setkat s pestrou škálou někdy až kuriozních variant, do jejichž nejrůznějších podob se promítaly nejen zdatnost a invence toho kterého místního tvůrce, ale například i folklórní vlivy dané oblasti či kraje.
S významným posunem ve vyznění značky se setkáváme v souvislosti s 5. Sletem v roce 1907. Kontura písem získává více typografický charakter, ačkoli proporce a tvary liter ještě prozrazují doznívající vlivy secesního stylu. Velmi elegantní a kompozičně důsledně vyvážená je verze z roku 1920, použitá na vazbě Památníku 7. Sletu. Snaha po dokonalém statickém vyvážení a harmonizaci složité tvarové kompozice zde působí nezvyklé, až groteskní umístění háčku nad písmenem „C“. Nicméně, jedná se patrně o nejnoblesnější verzi sokolské značky, kterou můžeme v historii nalézt (vpravo).
K dalšímu přelomu ve vyznění značky dochází v období první republiky. Její podoba se ustaluje do kruhové kompozice, s využitím kruhového tvaru litery „O“. Hravost a pružnost křivek se postupem času vytrácí, což je patrno ve srovnání stavu z let 1926 a 1932.
Pozoruhodné repliky se značka dočkala na obálce knihy „Sokolství Dr. Edvarda Beneše“ vydané roku 1948. Odklon směrem ke geometrickým tvarům dokumentuje verze použitá na vlajce 10. Sletu v roce 1938. Právě zde poprvé dochází k nepřehlédnutelné změně značky.
Tato verze byla svou podstatou převzata i pro Slet v roce 1994. Plastický efekt prolínání písmen „S“ a „o“ byl vypuštěn, čímž logo ztratilo prostorovou dimenzi a čitelnost.
Zdroj: Smernice ČOS – příloha 3 – Grafický manuál